Domov by měl být prostředím, kam si chodíme odpočinout a načerpat nové síly, ale právě rodina je zdrojem mnoha stresových situací.
Nejen naši nadřízení v práci po nás požadují nadlidské výkony. Ženy navzdory emancipaci a novým trendům, které hovoří o spravedlivém dělení povinností v domácnosti, zažívají náročné chvíle. Často totiž na sebe kladou až příliš velké nároky.
Podle psychologa Martina Milera je pro většinu žen běžnou praxí, že rodina a domácnost je zatěžují jako druhé zaměstnání, „po pracovních povinnostech je čekají ty domácí, klasický úklid, vaření, praní, žehlení, ale také například rozvoz dětí na kroužky, management domácnosti, ekonomický management rodiny a další. Toto druhé zaměstnání je velmi vyčerpávající a následně ženu stresuje.“
Tlak společnosti
Mít moudré děti, které navštěvují všechny kroužky a vynikají nadprůměrem, je dnes téměř povinností. Tlak okolí je obrovský.
Nejnovější trendy ve výchově, kurzy, které učí, jak být dobrým rodičem a dělat všechno dokonale, zažívají boom. Straší nás informace o traumatu, jaké můžeme svým dětem nesprávným přístupem způsobit na celý život.
K tomu všemu dokonalá zdravá strava a domácnost ve stoprocentním stavu. Nepomáhají nám ani školy se spoustou náročných domácích úkolů a projektů, nad kterými každodenně trávíme s dětmi hodiny času.
„V našich rodinách se většinou ženy ujímají výchovy dětí, i když otec je také důležitý a formující“ objasňuje psycholog.
Podle Martina Milera náročnost výchovy závisí také na tom, jaké děti jsou. „Pokud mají nějaké poruchy učení či hyperaktivitu, výchova může být až vysoce stresovou záležitostí,“ dodává.
Nástup do školy, změna školy, přijímací pohovory, školní besídky a jiné aktivity dokážou s naším časem a nervy také pořádně zamávat.
Nikdo není ideální, ani rodinné vztahy ne
Jak se říká, přátele si vybíráme, ale rodinu ne. Každý z nás má svá specifická nastavení osobnosti a vzájemné interakce mezi členy rodiny, ať už v užším kruhu, nebo širším také způsobují stres.
Trápení je o to větší, že se jedná o blízké lidi. Pohádáme-li se se známým, za chvíli nad tím jen mávneme rukou, jde-li však o naše blízké, neshody prožíváme mnohem intenzivněji.
Podle Martina Milera je žena přirozeně více orientovaná na vztahy,“ na ramenou ženy většinou leží řešení vztahů, konfliktů a jakýchkoli problémů mezi členy rodiny.
Muž je spíše uzpůsoben k výkonu, konflikty často nechápe a nechce je řešit. Žena musí všechno filtrovat, což jí způsobuje poměrně velký stres,“ dodává psycholog.
Nemocné dítě dokáže vyčerpat
Největší stresovou zátěží pro matku je nemoc dítěte. Starost a péče o nemocného potomka vyčerpává zejména empatické a citlivé matky.
K psychickému stresu se přidává také fyzické vyčerpání, které přichází po probdělých nocích. Nemoc dítěte zvykne vyvolat řetězovou vlnu onemocnění celé rodiny a pro matku je tato situace mimořádně náročná.
Finanční nejistoty
Finanční zázemí, ztráta zaměstnání jednoho z partnerů, nečekané výdaje a zejména výdaje na potřeby dětí jsou další stresovou zátěží.
Nejde totiž jen o životní úroveň, ale nemalé prostředky stojí základní potřeby, jako je bydlení a strava. Většina rodin dnes řeší střechu nad hlavou hypotečním úvěrem, který je strašákem psychické pohody na desítky let.
Časový tlak
Vejít do jednoho dne všechny povinnosti se často jeví doslova jako nemožné. Den začíná stresujícím ránem, dětmi, které nechtějí vstávat, přípravou jídla a odvozem rozespaných potomků v zácpách do školy.
Následuje práce, poté přeprava dětí ze školy, nákupy, péče o domácnost, příprava večeře a nekonečné hodiny nad školními úkoly.
Snaha vše stihnout vytváří obrovský časový tlak, zvláště pokud plánování ztroskotá na nečekaných okolnostech. Domů se vracíme vyčerpaní a bez energie. Dnes se s vyčerpaností a stresem nesetkávají jen dospělí, ale i děti.
Nálady i nemoci
Napětí a stres se odrážejí na našem chování i zdravotním stavu. Nepohodu prozrazují změny nálad, hněv či výbuchy vzteku. Snažíme se provádět několik činností najednou, nedokážeme se koncentrovat, zapomínáme, přicházejí poruchy spánku a neustálé vyčerpání.
Po fyzické stránce je signálem stresu bušení srdce, sucho v ústech, nadměrné močení, bolesti hlavy až nevolnost či skřípání zuby. Dlouhodobý stres negativně ovlivňuje imunitu, trávení, menstruační cyklus a dokonce libido. Důsledkem stresového životního stylu je zvyšující se spotřeba antidepresiv či stále častější tichý alkoholismus žen.
